Technologie vlhkého zrna
V roce 1917 přišli britští výzkumníci na skutečnost, že výživová hodnota obilí je největší, pokud je vlhkost zrna mezi 35-45%. Na konci šedesátých let byl vyvinut ve Finsku způsob zpracování a skladování obilí při této vlhkosti. Díky stále se zvyšujícím nákladům na energii při sušení obilovin (především krmných obilovin), se technologie konzervace vlhkého zrna stává i dnes velmi zajímavou. Tato technologie zamezuje zkažení krmiva a zachovává hodnotu krmiva z obilí.VÝHODY SKLIZNĚ VHLKÉHO ZRNA POMOCÍ STROJŮ ROMILL
- Sklizeň může probíhat v dřívějších termínech, při vyšších vlhkostech a při méně příznivém počasí, bez navýšení nákladů
- Prodloužení termínů sklizně - lepší využití sklízecích mlátiček
- Krmná hodnota vlhkého silážovaného krmiva zvyšuje stravitelnost a zabezpečuje lepší využití energie, a tím i produkční účinnost
- Zlepšení zdravotního stavu dojnic, zvýšení užitkovosti
- Zlepšení příjmu krmiva zvířaty
- Vysoká úroveň hygieny krmiva
- Optimalizování poměru škrobu v bachoru a tenkém střevě – snížení bachorové acidózy
- Strukturu krmiva lze řídit podle požadované hrubosti jak pro skot, tak i pro monogastrická zvířata
- Menší nároky na dopravu při sklizni
- Pěstování a sklizeň obilovin a kukuřice v horších klimatických podmínkách
- Uložení krmiva bez vyšších nákladů na stavby
EKONOMIKA – PŘÍKLAD Z PRAXE
Porovnání metody sklizně vlhké kukuřice a klasické sklizně kukuřičného zrna se sušenímVstupní parametry:
- výnos: 10 t / ha
- vlhkost zrna při sklizni: 35% a 28%
- sklízecí mlátička: 70,- EUR/ ha
- doprava – 13 t traktorové návěsy: 1,50 EUR / km
- dopravní vzdálenosti: 10 km pole – podnik
- 10 km pole – sušárna
- 10 km sušárna – podnik
- sušení: 1,30 EUR za tunu a procento vlhkosti
- šrotování suchého zrna: 1,- EUR / t hmoty
- drcení vlhkého zrna strojem ROmiLL: 6,- EUR / t hmoty
- chemický konzervační přípravek: 4,- EUR / t hmoty
| Sušení zrna, vlhkost 35 % | Sušení zrna, vlhkost 28 % | Drcení vlhkého zrna, vlhkost 35% | |
|---|---|---|---|
| Množství sklizené hmoty ze 100 ha | 1000 t | 1000 t | 1000 t |
| Sklizeň sklízecí mlátičkou | 7000,- ЕUR | 7000,- ЕUR | 7000,- ЕUR |
| Drcení ROmiLL M2 |
|
|
6000,- ЕUR |
| Konzervační látky + krycí fólie |
|
|
4 300,- ЕUR |
| Doprava z pole do žlabu |
|
|
2 310,- ЕUR |
| Doprava z pole do sušárny | 2310,- ЕUR | 2310,- ЕU |
|
| Sušení kukuřice na 14% vlhkosti | 27 300,- ЕUR | 18 200,- ЕUR |
|
| Doprava ze sušárny do sila | 2310,- ЕUR | 2310,- ЕUR |
|
| Šrotování suchého zrna | 1 000,- ЕUR | 1 000,- EUR |
|
| Náklady skladování suchého zrna | nepočítáno | nepočítáno |
|
| Vyšší využitá energie u vlhkého zrna |
|
|
nepočítáno |
| Náklady na sklizeň 1 t | 40,- ЕUR | 31,- ЕUR | 20,- ЕUR |
| Celkem na 1000 t (cca 100 ha) | 39 920,- ЕUR | 30 810,- ЕUR |
19610,-
ЕUR
|
SKLIZEŇ KUKUŘICE MŮŽE BÝT PROVÁDĚNA JAKO:
- Sklizeň na zrno (sušení)
- Siláže - GPS
(Ganzpflanzenschrot) – vznikají silážováním celých
drcených rostlin sklízených v mléčně voskové až voskové
zralosti semen. Mají relativně vysoký obsah dusíkatých látek a
energie díky obsahu zrna
- Dělená sklizeň –
způsob sklizně kukuřice na siláž. Odděleně se sklízí palice
(případně i s listeny) a sláma.
- LKS (Lieschkolbenschrot) -
silážované palice s listeny
- CCM (Corn Cob Mix) –
silážovaná drť odlistěných palic
- VLHKÉ ZRNO – jen zrno bez palic a bez listenů sklízené při vlhkosti 30 – 40%
- LKS (Lieschkolbenschrot) -
silážované palice s listeny
TECHNOLOGIE SKLIZNĚ VLHKÉHO KUKUŘIČNÉHO ZRNA
Plodinou, která může zásadním způsobem ovlivnit ekonomiku chovu skotu a prasat, je kukuřice. To, že existuje možnost sklízet, šrotovat a uskladnit vlhké kukuřičné zrno, dzařadilo kukuřici mezi nejefektivnější plodiny. V porovnání se sušením jsou náklady na její zpracování zanedbatelné, přitom z oseté plochy lze získat větší množství vysoce produkčního krmiva než z porostů pšenice či ječmene.- Jedná se o sklizeň zrnové kukuřice při vyšší vlhkosti než při klasické sklizni na zrno. Nejoptimálnější sklizňová zralost je při vlhkosti zrna 35 – 40 %. Následuje šrotování zrna a jeho konzervace chemickými konzervačními přípravky. Lze použít i biologické konzervanty, tyto jsou však méně stabilní při dlouhodobém skladování krmiva, zejména v teplém jarním a letním počasí. Zpracovaný materiál se ukládá nejlépe do silážního vaku.
- Lze skladovat i v silážních žlabech. Zde jsou ale nevýhodou velké rozměry žlabů, neboť při malém denním odběru tohoto krmiva se neodebírá celý průřez žlabu a tak může docházet k oxidaci odkryté neodebrané vrstvy krmiva. Dalším negativním faktorem u silážních žlabů je možnost kontaminace nečistotami, zejména zeminou při naskladňování a dusání. Proto je nejjistějším řešením skladování v již zmíněném silážním vaku.
- Z krmivářského hlediska jde o vysoce energeticky bohatou siláž, která je zvláště vhodná pro vysokoprodukční dojnice. Ve srovnání se zrnovou kukuřicí má velmi vysokou, až 98 % stravitelnost.
- Z ekonomického hlediska je tato metoda cestou ke snížení nákladů na výrobu krmiv. Zejména u zemědělských podniků, které si krmné směsi nevyrábějí sami a jsou nuceni sušení a šrotování kukuřice nakupovat. Oproti sklizni kukuřice na zrno lze dosáhnout snížení nákladů na výrobu až o 500,- Kč na 1 tunu, a to i při započítání ceny silážního vaku. Nejdůležitějším faktorem je zpracování zrna bez nutnosti jeho dosoušení při sklizni.
- Současný systém pěstování zrnové kukuřice umožňuje její reálné pěstování i na pozemcích situovaných do nadmořské výšky cca 650 m. Za předpokladu dodržení dané agrotechniky, správné volbě hybridu jsou výnosy v těchto podmínkách na úrovni 9 t čistého zrna z hektaru.
- Dalším neméně podstatným faktorem je skutečnost, že se snižuje riziko nepříznivého vlivu počasí a dřívější sklizeň vytváří lepší možnosti pro dodržení agrotechnických termínů osevu ozimů než při sklizni kukuřice na zrno.
- Velkou předností je chemický
způsob konzervace, který je založen na okamžitém snížení pH
a vyblokování negativní epifytní mikroflóry
krmiva.
Minimalizuje se množství kvasinek, plísní a dochází k rozvoji mléčného kvašení a nastartování fermentačního procesu, který je však tlumen chemickou konzervací. Při sníženém fermentačním procesu si krmivo zachovává část nejkvalitnější energie ve formě vodorozpustných cukrů. Díky chemickému ošetření je aerobní stabilita vysoká i v teplých měsících. - Přínos této metody pro zemědělský podnik je především v oblasti výživy zvířat. Ošetřené zrno obsahuje, kromě bypassové energie, také vodorozpustné cukry a lehce přístupnou energii, která chybí ve většině krmných dávek a je schopna využívat rozpustné a rychle degradovatelné dusíkaté látky.
- Využitím pohotové energie se zvyšuje produkční účinnost krmných dávek a následně i užitkovost zvířat. Metoda drcení vlhkého zrna je také ekonomická, protože zrno se nemusí sušit a převážet na zpracování.
VÝHODY VYUŽITÍ METODY VLHKÉHO KUKUŘIČNÉHO ZRNA
- V našich zeměpisných podmínkách není kukuřice běžně používanou plodinou ve výživě prasat. Důvod nespočívá v horší kvalitě než mají ostatní obiloviny, ale především ve vyšší ceně. Živiny v kukuřici jsou v porovnání s pšenicí či ječmenem nejdražší. To však platí pro kukuřici se standardní sušinou.
- U silážovaného kukuřičného zrna o vyšší vlhkosti je situace jiná. Jeho nižší cena je ovlivněna především výraznou úsporou nákladů na sušení oproti kukuřici se standardní sušinou, ale i úsporou nákladů za konzervační přípravky na bázi kyseliny propionové, které zabraňují zaplísnění. Nižší cenu ovlivňují i vyšší výnosy nových hybridů. Technologická zralost vlhkého zrna kukuřice je při sušině 60 %, z hlediska konzervace se optimální zralost pohybuje při vlhkosti 30 až 35 %.
- K výraznému rozšíření ploch, u nichž se dá tato technologie použít, přispělo nejen to, že se sklízí zrno při vyšší vlhkosti, ale i výrazný pokrok v genetice. V České republice je dnes k dispozici široký výběr výkonných hybridů kukuřice vhodných pro tento účel. To spolu s postupným oteplováním klimatu dává možnost pěstovat a sklízet kukuřici na zrno i v takových oblastech České republiky, kde byl ještě před několika lety problém vyrobit kvalitní kukuřičnou siláž o přijatelné sušině.
- Dnešní hybridy kukuřice a nižší požadovaná sklizňová sušina umožňují využívat tuto technologii v nadmořských výškách až 500 metrů nad mořem. Nejvýhodnější využití není ani tak v kukuřičné oblasti, kde se dosahuje výnosů přibližně kolem 9 tun po hektaru, ale zejména v řepařské oblasti, kde je více srážek. Zde nejsou výjimkou ani výnosy 12 tun zrna z hektaru, přitom pěstování kukuřice na zrno při standardní sušině by bylo v této oblasti problematické. Další výhodou je zkrácení vegetačního období, což má z agronomického hlediska vliv na použití výhodnějších osevních postupů.



