rem prive denis    

VLHKÉ ZRNO

V roce 1917 přišli britští výzkumníci na skutečnost, že výživová hodnota obilí je největší, pokud je vlhkost zrna mezi 35-45%. Na konci šedesátých let byl vyvinut ve Finsku způsob zpracování a skladování obilí při této vlhkosti. Díky stále se zvyšujícím nákladům na energii při sušení obilovin (především krmných obilovin), se technologie konzervace vlhkého zrna stává i dnes velmi zajímavou. Tato technologie zamezuje zkažení krmiva a zachovává hodnotu krmiva z obilí.

Více o sklizni vlhkého zrna:

Sklizeň vlhkého zrna (PDF)

Sklizeň kukuřice


  • Sklizeň na zrno (sušení)
  • Siláže - GPS (Ganzpflanzenschrot) – vznikají silážováním celých drcených rostlin sklízených v mléčně voskové až voskové zralosti semen. Mají relativně vysoký obsah dusíkatých látek a energie díky obsahu zrna
  • Dělená sklizeň – způsob sklizně kukuřice na siláž. Odděleně se sklízí palice (případně i s listeny) a sláma.
    • LKS (Lieschkolbenschrot) - silážované palice s listeny
    • CCM (Corn Cob Mix) – silážovaná drť odlistěných palic
    • VLHKÉ ZRNO – jen zrno bez palic a bez listenů sklízené při vlhkosti 30 – 40%
TECHNOLOGIE SKLIZNĚ VLHKÉHO KUKUŘIČNÉHO ZRNA

Plodinou, která může zásadním způsobem ovlivnit
ekono
miku chovu skotu a prasat, je kukuřice. To, že existuje možnost sklízet, šrotovat a uskladnit vlhké kukuřičné zrno, dzařadilo kukuřici mezi nejefektivnější plodiny. V porovnání se sušením jsou náklady na její zpracování zanedbatelné, přitom z oseté plochy lze získat větší množství vysoce produkčního krmiva než z porostů pšenice či ječmene.

  • Jedná se o sklizeň zrnové kukuřice při vyšší vlhkosti než při klasické sklizni na zrno. Nejoptimálnější sklizňová zralost je při vlhkosti zrna 35 – 40 %. Následuje šrotování zrna a jeho konzervace chemickými konzervačními přípravky. Lze použít i biologické konzervanty, tyto jsou však méně stabilní při dlouhodobém skladování krmiva, zejména v teplém jarním a letním počasí. Zpracovaný materiál se ukládá nejlépe do silážního vaku.
  • Lze skladovat i v silážních žlabech. Zde jsou ale nevýhodou velké rozměry žlabů, neboť při malém denním odběru tohoto krmiva se neodebírá celý průřez žlabu a tak může docházet k oxidaci odkryté neodebrané vrstvy krmiva. Dalším negativním faktorem u silážních žlabů je možnost kontaminace nečistotami, zejména zeminou při naskladňování a dusání. Proto je nejjistějším řešením skladování v již zmíněném silážním vaku.
  • Z krmivářského hlediska jde o vysoce energeticky bohatou siláž, která je zvláště vhodná pro vysokoprodukční dojnice. Ve srovnání se zrnovou kukuřicí má velmi vysokou, až 98 % stravitelnost.
  • Z ekonomického hlediska je tato metoda cestou ke snížení nákladů na výrobu krmiv. Zejména u zemědělských podniků, které si krmné směsi nevyrábějí sami a jsou nuceni sušení a šrotování kukuřice nakupovat. Oproti sklizni kukuřice na zrno lze dosáhnout snížení nákladů na výrobu až o 500,- Kč na 1 tunu, a to i při započítání ceny silážního vaku. Nejdůležitějším faktorem je zpracování zrna bez nutnosti jeho dosoušení při sklizni.
  • Současný systém pěstování zrnové kukuřice umožňuje její reálné pěstování i na pozemcích situovaných do nadmořské výšky cca 650 m. Za předpokladu dodržení dané agrotechniky, správné volbě hybridu jsou výnosy v těchto podmínkách na úrovni 9 t čistého zrna z hektaru.
  • Dalším neméně podstatným faktorem je skutečnost, že se snižuje riziko nepříznivého vlivu počasí a dřívější sklizeň vytváří lepší možnosti pro dodržení agrotechnických termínů osevu ozimů než při sklizni kukuřice na zrno.
  • Velkou předností je chemický způsob konzervace, který je založen na okamžitém snížení pH a vyblokování negativní epifytní mikroflóry krmiva. 
  • Minimalizuje se množství kvasinek, plísní a dochází k rozvoji mléčného kvašení a nastartování fermentačního procesu, který je však tlumen chemickou konzervací. Při sníženém fermentačním procesu si krmivo zachovává část nejkvalitnější energie ve formě vodorozpustných cukrů. Díky chemickému ošetření je aerobní stabilita vysoká i v teplých měsících.
  • Přínos této metody pro zemědělský podnik je především v oblasti výživy zvířat. Ošetřené zrno obsahuje, kromě bypassové energie, také vodorozpustné cukry a lehce přístupnou energii, která chybí ve většině krmných dávek a je schopna využívat rozpustné a rychle degradovatelné dusíkaté látky.
  • Využitím pohotové energie se zvyšuje produkční účinnost krmných dávek a následně i užitkovost zvířat. Metoda drcení vlhkého zrna je také ekonomická, protože zrno se nemusí sušit a převážet na zpracování.
__________________________________

EKONOMIKA – PŘÍKLAD Z PRAXE

Porovnání metody sklizně vlhké kukuřice a klasické sklizně kukuřičného zrna se sušením

Vstupní parametry:
  • výnos: 10 t / ha
  • vlhkost zrna při sklizni: 35% a 28%
  • sklízecí mlátička: 70,- EUR/ ha
  • doprava – 13 t traktorové návěsy: 1,50 EUR / km
  • dopravní vzdálenosti: 10 km pole – podnik
  • 10 km pole – sušárna
  • 10 km sušárna – podnik
  • sušení: 1,30 EUR za tunu a procento vlhkosti
  • šrotování suchého zrna: 1,- EUR / t hmoty
  • drcení vlhkého zrna strojem ROmiLL: 6,- EUR / t hmoty
  • chemický konzervační přípravek: 4,- EUR / t hmoty


Sušení zrna, vlhkost 35 %Sušení zrna, vlhkost 28 %Drcení vlhkého zrna, vlhkost 35%
Množství sklizené hmoty ze 100 ha 1 000 t 1 000 t 1 000 t
Sklizeň sklízecí mlátičkou 7 000,- ЕUR  7 000,- ЕUR 7 000,- ЕUR
Drcení ROmiLL M2

6 000,- ЕUR
Konzervační látky + krycí fólie

4 300,- ЕUR
Doprava z pole do žlabu

2 310,- ЕUR
Doprava z pole do sušárny 2 310,- ЕUR 2 310,- ЕUR
Sušení kukuřice na 14% vlhkosti 27 300,- ЕUR 18 200,- ЕUR
Doprava ze sušárny do sila 2 310,- ЕUR 2 310,- ЕUR
Šrotování suchého zrna 1 000,- ЕUR 1 000,- EUR
Náklady skladování suchého zrna nepočítáno nepočítáno
Vyšší využitá energie u vlhkého zrna

nepočítáno
Náklady na sklizeň    1 t 40,- ЕUR 31,- ЕUR 20,- ЕUR
Celkem na 1000 t (cca 100 ha) 39 920,- ЕUR 30 810,- ЕUR 19610,- ЕUR